Strana svobodných občanů Petra Macha obvinila ČSSD z vyvolání současné krize a její investiční pobídky označila za hlavní důvod současné ekonomické krize.

Strana označila udělování investičních pobídek zahraničním investorům v minulých letech za nespravedlivou státní podporu, která pomohla orientaci naší ekonomiky na automobilový průmysl. Právě automobilový průmysl je jedním z nejpostiženějších současných odvětví. Potíže automobilek a jejich dodavatelů se již začaly projevovat i v České republice.

Mohou tedy skutečně investiční pobídky za současnou krizi v Českém hospodářství? Připomeneme, že v posledních letech vlády sociální demokraci rostla ekonomika průměrně o 6 procent. Tedy nejvíce v historii.

Pokud budeme chtít otázku skutečně kvalitně posoudit, pak si musíme říci, co by bylo, kdyby investiční pobídky neplatily. Jejich podstatné rozšíření je u nás datováno rokem 1998, kdy v Česku zuřila ekonomická krize a ekonomika se až o 2 procenta ročně propadala. Ekonomika měla nedostatek investic, podnikatelé trpěli nedostatkem kapitálu a banky v podstatě nepůjčovaly.

Zavedení investičních pobídek spustilo vlnu investic a přílivu zahraničního kapitálu do České ekonomiky. Česká republika se dokonce v celosvětovém měřítku dostala ve výši investic na obyvatele na přední místa žebříčků. Postupně se zvedal ekonomický růst ze 2 až na konečných 6,5 procenta ročně. Většinou zásluhou výroby zahraničních firem.

V České republice tak začaly vyrábět giganty jako Panasonic v Plzni, Foxconn v Pardubicích, TPCA v Kolíně a další stovky firem.

Možným negativem je velká závislost na automobilovém průmyslu. V době krize sice jsme ohroženější ekonomikou, na druhé straně v době konjunktury je automobilový průmysl jedním z nejdynamičtějších.

Pokud by nebyly poskytovány investiční pobídky, pak by růst za posledních několik let nemusel být 5 až 6 procent, ale třeba jen 3 procenta. Za 4 roky bychom tak jen na růstu přišli o 8 až 12 procent bohatství.

Je možné, že bychom nyní nebyli tolik postiženy ekonomickou krizí, ale zato bychom byli podstatně chudší.

Snížení růstu k jednomu procentu, nebo k nule v horizontu několika měsíců či let nemůže snížit pozitiva růstů, které jsme v posledních letech v důsledku přispění investičních pobídek  zaznamenali.

Označení investičních pobídek za viníka krize se tak zdá pouze populistickým výkřikem bez jasných ekonomických argumentů.