Od poloviny roku dostaneme první tři dny nemoci zaplaceno. Kolik?

Ústavní soud zrušil v rámci přezkoumání ústavnosti reforem vlády první tři dny nemoci bez nemocenské. Zrušení bylo mimo jiné odůvodněno tím, že vláda tímto způsobem potrestala nejen simulanty, ale i poctivé zaměstnance, kteří jsou skutečně nemocní a poctivě si hradí pojištění, což je nepřípustné.

Nelze tedy dosahovat účelu úspor a zabránění zneužívání systému tak, že potrestáme všechny ostatní.

Kolik dostaneme za první tři dny nemoci?

Co však rozhodnutí Ústavního soudu znamená pro běžné zaměstnance, kteří od června budou marodit?

Ústavní soud totiž zrušil zmíněné ustanovení ke 30. červnu 2008. Po této době budou mít nemocní zaměstnanci nárok na proplacení mimo dalších i první tři dny nemoci. Jak velká částka to bude záleží především na rychlosti vlády, poslanecké sněmovny a zvolených opatření.

Dle ekonomických expertů se nabízí možnost zavedení minimální částky pro první tři dny nemoci. Zavedení například 10 procent ze základu místo dosavadní nuly by už nemuselo Ústavní soud tak dráždit, shodují se ekonomové.

Skutečností je, že termín, do kterého má část zákona přestat platit, je velmi krátký a v podstatě znemožňuje běžným legislativním procesem zrušené části zákona nahradit.

Pokud se nic nezmění a zákon bude v současném znění platit i po 30. červnu, budou mít nemocní nárok první tři dny na vyplacení 60 % základu, čímž by si výrazně polepšili nejen proti současné platné úpravě, ale polepšili by si i proti situaci v minulém roce, kdy měli nárok pro první 3 dny na 25 % základu.

Od 30. června by si tak nemocní mohli v prvních třech dnech přijít až na maximálních 384 Kč denně.

Podle vyjádření předsedy rozpočtového výboru za ČSSD Bohuslava Sobotky by sociální demokraté byli ochotni podpořit úpravu, která platila v ČR do konce minulého roku, a kdy měli nemocní nárok pro první tři dny na 25 % základu.

Zaměstnanci by si tak v reálném vyjádření polepšili oproti dnešku o 100 až 160 Kč denně.

Podnikatelé varují: Zrušení nahrává simulantům

Zrušení prvních tří dnů nemoci bez nemocenské nevítá ani Unie malých a středních podniků. Dle vyjádření podnikatelů přispěje zrušení části zákona k opětovnému zvýšení nemocnosti zaměstnanců, kterému se právě zrušená úprava úspěšně snažila zabránit.

„V době, kdy se konečně našel bič v podobě přísnějšího zákona na zaměstnance, kteří svojí nemoc pouze předstírali, byl tento zákon zrušen," říká předseda malých a středních podniků David Šeich a dodává: „Ústavní soud má posilovat právní jistotu a přitom je tomu naopak, a stává se jakousi stálou třetí komorou, která schválený zákon ještě jednou projednává a následně mění."

Nemocnost klesá, úspory se zvyšují

Dle statistický údajů ČSSZ se snížila krátkodobá nemocnost od počátku roku až o 28 %. Stát tak ušetřil za první tři měsíce roku téměř miliardu korun.

Další miliardy korun ušetřily už sociálně demokratické vlády, které začaly se zpřísňováním nemocenské už před 4 lety. Navíc se zvýšila průměrná doba nemocenské až o týden. To značí, že výrazně ubylo právě krátkodobě nemocných.

Dalším efektem jsou nižší náklady zaměstnavatelů na náhradní pracovní síly za nemocné zaměstnance.

Od začátku roku se Česká republika přiblížila stavu běžnému u našich sousedů a výrazně tak zlepšila svou pověst nejnemocnějšího národa s nejvíce prostonanými dny. Úpravy platné od poloviny roku mohou dle vyjádření zaměstnavatelů i vlády tyto pozitivní výsledky opět eliminovat.