Soudy jsou děsně pomalé a paradoxně nástroje, které by vše mohli zrychlit naopak vše zpomalují.

Kapitola I.

Žaloval jsem svého známého o peníze. Bohužel v jisté naivitě jsem mu před 2 lety půjčil částku, kterou jsem měl připravenu na rekonstrukci bytu. Měl prý nějaké problémy s přítelkyní, prý mu všechno vzala, a že on si jen nakoupí nezbytné věci a jak mu přijde jedna vysoká částka, kterou očekává, hned mi vše vrátí. 

Kapitola II.

Je vám všem jasné, že do dneška jsem z peněz neviděl nic. Naopak jsem další peníze zaplatil.

Podal jsem žalobu, za kterou jsem zaplatil další 2000,- Kč, 4000,-Kč mě stála odměna advokáta za vypracování žaloby.

Kapitola III.

Z počátku se vše vyvíjelo dobře, soud vydal platební rozkaz, kde byl dlužník vyzván k úhradě dluhu, jinak bude provedena exekuce. Velkým problémem ovšem je, že platební rozkaz nabude právní moci pouze v případě, že ho dlužník převezme. Není žádným překvapením, že si ho můj bývalý známý v žádném případě nepřevzal.

Byl tak první pokus o doručení, druhý, třetí. Přičemž uběhlo 8 měsíců a nic. Následně mi bylo oznámeno, že se platební příkaz ruší, z důvodu nedoručení a vše začalo od začátku s tím, že tentokrát však by mělo být nařízeno hlavní líčení kde se definitivně rozhodne. Samozřejmě, že se rozhodne v můj prospěch, protože případ je absolutně nesporný.

Epilog

Ale ani po 15 měsících od podání žaloby a zbytečném vydání platebního rozkazu nebylo ani ústní jednání nařízeno. Kvůli vydání platebního rozkazu, který by měl vše zrychlit se paradoxně o rok všechno posunulo a já mám pořád prázdné ruce, zatímco si můj dlužník užívá a nemá se čeho bát.

Přemýšlím kdo má vinu na tom, že právě můj případ stojí a nic se s ním nedělá, zatímco se mi dlužník směje. Ještě připomenu, že to vše mě stálo už dalších 6 tisíc korun na poplatcích a výsledek nikde. Takhle má v České republice fungovat spravedlnost.