Sociální pojištění patří v České republice k nejvyšším v Evropě. Ačkoliv vláda prosadila daňovou reformu, která má od nového roku snížit daně lidem i firmám, sociálního pojištění se úpravy dotkly jen minimálně. 

Jedinou úpravou, kterou dokázala vláda prosadit je zavedení stropu sociálního pojištění pro lidi s nejvyššími příjmy. Sociální  a zdravotní pojištění nebude muset platit člověk z příjmu nad cca 80 000,- Kč, což je 4 násobek průměrného platu v zemi. O tom, že většiny lidí, kteří pracují, se toto opatření nedotkne není třeba pochybovat.

Jaké stropy existují u sousedů?

Patříme mezi poslední země v Evropě, které limit základu pro výpočet pojistného zavedly. V Německu jsou například od pojistného osvobozeny všechny příjmy nad 1,6násobek průměrného platu. Kdyby podobný limit platil v domácích poměrech, odváděl by každý bez ohledu na výšku příjmu státu pojištění pouze z 28 800 korun.

V Rakousku či Velké Británii jsou od pojistného osvobozené příjmy nad 2 či 3 násobek průměrného platu.

Pojištění = daň

Ač je sociální a zdravotní pojištění označováno pojištěním, z jeho charakteru vyplývá, že se o skutečné pojištění nejedná. Jeho parametry spíše odpovídají charakteru daně. Hradit pojištění je tak pro každého poplatníka povinnost, stejně jako je tomu u daní.

Při vyšších mzdách tak poplatník odvádí na sociální a zdravotní pojistné mnohonásobně víc, než vůbec může ze sociálního systému čerpat. Příjem ze sociálního pojištění tvoří více než 40 % státního rozpočtu a rozhodujícím zdrojem pro vyplácení sociálních dávek a důchodů ze státního rozpočtu.

Právě nová úprava a zavedení stropu pro placení pojistného má přinést do systému prvek spravedlnosti a přiměřenosti. Zavedení stropu může ušetřit desetitisíce

Kdo na změně vydělá?

Podle schválené reformy veřejných financí se platí sociální a zdravotní pojištění z příjmu do 80 000,- Kč, což je 4 násobek průměrné hrubé mzdy, která v letošním roce překročila 20 000,- Kč. Zaměstnanec by tak při novém systému zaplatil pojištění ve výši 10 000,- Kč + 28 000,- Kč odvedených zaměstnavatelem. Celkem by tak bylo zaplaceno 38 000,- Kč.

Zaměstnanec s hrubým platem ve výši 100 000,- Kč měsíčně by tak na odvodech za sociální a zdravotní pojištění ušetřil 9 500,- Kč. U vyšších příjmů by byla úspora vyšší.

V celkovém součtu  po zavedení stropu ušetřili plátci 2,2 mld. Kč na sociálním pojištění a až 1 mld. Kč na zdravotním pojištění. Úsporu však pocítí pouze lidé s platem vyšším než 80 000,- Kč měsíčně.

Ostatní se úlevy bohužel v blízké době nedočkáme. Přitom právě snížení nikoliv daní, ale sociálního a zdravotního pojištění jako jedné z nejvyšších položek nákladů na práci, by bylo opatření, které by nejvíce zvýšilo ekonomický růst a zaměstnanost v ČR.