Kapitola I.

Vážení. Je to již více jak půl roku, co jsem si nechal udělat darovací smlouvu na náš dům na svého syna. Chtěl jsem ho zajistit a konečně i osamostatnit. S nemovitostí měl syn navíc své další úmysly.

Kapitola II.

Vše jsem spolu se svým právníkem pečlivě připravil a ani nemusím dodávat, že zadarmo to nebylo. Ať darovací smlouvu, tak odhad našeho domku jsem získal během 10 dnů. S manželkou jsme se těšili, jak jsme situaci báječně vyřešili.

Kapitola III.

Kde se však všechno zaseklo byl katastr nemovitostí. Uběhlo již 7 měsíců a stále žádná reakce. Je možné, že jsme měli smůlu, že příslušným byl právě katastr nemovitostí v Praze.

Od června kdy jsem návrh na vklad podal, do prosince, kdy byl zápis proveden jsem prožil chvíle nejistoty, zda vše bylo připraveno skutečně tak v pořádku jak jsem si myslel a neustále se obával zamítnutí návrhu na vklad.

Kapitola IV.

V mém případě tedy byla určitá jistota, protože převod probíhal pouze mezi příbuznými, nicméně je mi líto lidí, kteří třeba kupují nemovitost při podpisu smlouvy zaplatí několikamilionové částky a pak se půl roku třesou, zda něco neopomněli, a zda zápis proběhne v pořádku a katastrální úřad je jako vlastníky potvrdí.

To všechno za 500,- korunový poplatek, který není vůbec nízký a za který bychom mohli očekávat určitý komfort. Ale úřad je úřad bohužel.

Epilog

Na odpovědi typu, že v Praze je bezkonkurenčně nejvíce případů převodů a tudíž že katastr nestíhá mě opravdu nezajímají. Pokud vím, že je v Praze tolik případě a velký přetlak, a ví se to již mnoho let, neměl by být problém tento úřad výrazně posílit, jak personálně tak materiálně. Z vybraných poplatků by na to mělo být rozhodně peněz dost.