Zkusíme se na to podrobněji podívat.

Kolik je povinen zaměstnanec zaplatit ze své mzdy?

Tím, že výpočet mzdy provádí zaměstnavatel a veškeré srážky ze mzdy odvádíme prostřednictvím zaměstnavatele, srovnáváme si většinou pouze tzv. "hrubou mzdu" a "čistou mzdu". Za hrubou mzdu považujeme tu částku, kterou nám zaměstnavatel dává jako plat, čistá mzda je to, co dostáváme k dispozici do své peněženky. Tento rozdíl ale nejsou pouze daně do státního rozpočtu, ale i úhrada pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

Zaměstnavatel odvádí z vaší hrubé mzdy příslušné zdravotní pojišťovně pojistné na zdravotní pojištění, které je zaměstnanec povinen platit ze svého hrubého platu podle zákona číslo 592/1992 Sb., a to srážkou z vaší mzdy. S tím souvisí známá povinnost zaměstnance oznámit případnou změnu zdravotní pojišťovny, aby tyto platby pojistného nebyly zasílány nesprávné pojišťovně. Výše pojistného, které tímto zaplatíte zdravotní pojišťovně, je 4,5% z hrubé mzdy. Ale to není ještě vše.

Dále je zaměstnavatel povinen vám provést z té samé hrubé mzdy srážku na úhradu pojistného na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti, a to na základě zákona číslo 589/1992 Sb. Výše tohoto pojistného na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti, která se vypočítává opět z celé hrubé mzdy, je 8%. A až na posledním místě je placení daně. Děje se tak platbou tzv. zálohy na daň z příjmů, kterou platíte na základě zákona číslo 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Tu vypočítá váš zaměstnavatel z tzv. základu daně, kterým je vaše hrubá mzda již snížená o výše uvedené zdravotní pojištění a sociální pojištění a nezdanitelnou částku. Nezdanitelná částka je uvedena opět v zákoně 586/1992 Sb. o daních z příjmů a činí 38.040,- Kč ročně. Proto se vám v měsíčním vyúčtování mzdy odečítá pouze 1/12 této sumy tj. 3.170 Kč.

Tímto výpočtem je získán základ daně, který se zaokrouhluje na stokoruny nahoru, a z něhož se pomocí příslušné sazby daně vypočítá daň označená jako záloha na daň.

Uvedeme si příklady výpočtu odvodů, které zaplatíte z vaší mzdy finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení, a to při odečtení nezdanitelné částky na poplatníka.

Co platí náš zaměstnavatel za to, že nám dává mzdu?

Za každou korunu, kterou vám zaměstnavatel vyplatí jako hrubou mzdu, musí jednak provést z vaší hrubé mzdy srážku na výše uvedené odvody zdravotního a sociálního pojištění, vypočítat a odvést státu daně, ale zároveň z vlastních finančních prostředků zaplatit státu další platby související s vaší mzdou. Zaměstnavatel ze svých vlastních finančních prostředků je povinen odvést státu na všeobecné zdravotní pojištění další částku ve výši 9% a na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti částku ve výši 26% z hrubé mzdy, kterou dostanete od zaměstnavatele. Jinak řečeno, z vaší mzdy zaplatíte zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmu a zaměstnavatel ze svých dalších finančních prostředků k tomu doplatí další část zdravotního a sociálního pojištění. Tuto skutečnost ale na vyúčtování výplaty (výplatní pásce) vy jako zaměstnanec neuvidíte.

Platby zdravotního a sociálního pojištění z prostředků zaměstnavatele:

Ke každé stokoruně, kterou vám zaměstnavatel dává jako hrubou mzdu, zaplatí navíc na pojistném 35 Kč.

Kolik zaplatí dohromady zaměstnavatel a zaměstnanec z mezd na odvodech daní a pojistného?

Závěrem lze konstatovat, že každá vydělaná koruna je značně zatížena především poměrně vysokým procentem odvodů pojistného, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. V podstatě hrubá mzda je kromě odvodu daně vždy celá podrobena platbě zdravotního a sociálního pojištění ve výši 12,5 % zaměstnancem a 35% zaměstnavatelem. Z tohoto důvodu je pro stát nežádoucí, aby práce, kterou lze vykonávat v pracovněprávním vztahu, tzn. zaměstnancem, byla vykonávána na základě živnostenských listů.