Hon na neplatiče koncesionářských poplatků České televize a rozhlasu přitvrzuje. Při tomto lovu však dochází často k omylům, na které Česká televize naopak může doplatit prohranými spory.

Česká televize se nechává zastupovat externími advokátními společnostmi, které jsou na úspěchu při vyhledávání neplatičů a vymáhání dlužných poplatků přímo finančně zainteresovány. To vede ke značné až přehnané aktivitě, která se však může často obrátit proti televizi.

Dostihnout vás může i několik let starý dluh

Problémem je velká právní nejistota občanů, zda se v budoucnu neobjeví výzva k uhrazení například poplatku z období před dvěma lety. Součástí výzvy jsou však už i výzvy k uhrazení nepoměrně vyššího advokátního poplatku jehož výše přesahuje i 10 000 korun. To vše jen za to, že člověk před léty zapomněl, nebo například neuhradil z důvodu změny platebního způsobu jeden měsíční poplatek.

Po několika letech pak přichází upomínka na tisícové částky. Je zřejmé, že lidé by si měli být vědomi svých závazků, nicméně kdo si pamatuje zda v minulosti neopomenul poplatek či jinou platbu zaplatit, za jaké období a v jaké výši.

Za vystavení dopisu i 10 000 korun. Často však neoprávněně

Pokud by občanům při každém opomenutí platby chodily výzvy k uhrazení spolu s tisícovými náklady právního zastoupení, které si advokát účtuje pouze za vystavení jednoho dopisu, pak bychom zcela určitě přestali být zákazníky takovéto firmy. Bohužel u České televize tato možnost není a platit musíme ze zákona.

Při svém honu na neplatiče se kontrolní a vymáhací firmy dopouštějí často velkých chyb, kdy vyžadují zaplacení poplatku spolu s náklady za právní zastoupení i v případech kdy na to nemají žádný nárok.

Chtěla získat neoprávněně 135 korun, zaplatila tisíce

Případem je příklad živnostníka provozujícího restauraci s televizním přijímačem. Na předmětnou restauraci uzavřel nájemní smlouvu v březnu, přičemž se k placení koncesionářských poplatků přihlásil od dubna. Od té doby také řádně platí bez jakýchkoliv zpoždění. V březnu v době přebírání restaurace však do této restaurace zavítala kontrola zkoumající, zda je poplatek hrazen. Zhruba po roce přišla z advokátní kanceláře zastupující Českou televizi výzva k úhradě televizního poplatku ve výši 135 korun za březen spolu s náklady za advokáta ve výši bezmála 9 000 korun. Následně byla podána žaloba, kterou Česká televize prohrála z důvodu pozdější platnosti nájemní smlouvy, která teprve opravňovala nájemce k užívání daného prostoru restaurace a tedy i placení televizních poplatků. Jenom tato chyba, kdy se nesmyslně Česká televize, resp. zastupující advokátní kancelář snažila o vymáhání stokorunového velmi sporného měsíčního poplatku, stála televizi na poplatcích a právním zastoupení protistrany více než deset tisíc korun.

Lidé mají strach, platí i když nic nedluží

Je však smutnou realitou, že mnoho lidí, kterým i neoprávněná výzva k úhradě starého dluhu na poplatku přijde, požadované částky včetně advokátních odměn raději zaplatí, protože už si nejsou jisti, zda skutečně nedošlo před lety k nějaké chybě, nebo mají prostě strach ze soudního řízení a dalších nákladů, které by museli v případě neúspěchu zaplatit.

Ač se některé případy neoprávněného vymáhání televizních poplatků u soudu vysvětlí a Česká televize či rozhlas je za své jednání finančně „potrestáno“. Mnoho lidí či firem raději zaplatí pro svůj klid. I proto se tato strategie České televizi stále vyplácí. Méně však už běžným občanům.

Případy, kdy Česká televize v soudních sporech o poplatky prohraje hodláme aktivně sledovat a informovat o nich naší veřejnost. Pokud jste přesvědčeni o tom, že jste v právu, nebojte se bránit.