Ceny se v září zvýšily o 3,5 %, nejvíce za poslední 2 roky. Česká republika je známá jako země s velmi nízkými cenami. České ceny se pohybují kolem 50 % průměru zemí EU. Je tomu tak i nyní? Zůstaneme levným skanzenem, nebo brzy doženeme v cenové úrovni vyspělé země?

Každý zahraniční turista to ví. Ví to ale i většina občanů České republiky. Cenová úroveň je v České republice nižší než v Německu, Rakousku, ale i Maďarsku a dalších zemích. Tento vývoj je dán především odlišným ekonomickým vývojem v těchto zemích.

Dotace = nižší ceny?

Nejnižší ceny ve srovnání s vyspělými zeměmi měla Česká republika za socialismu a na začátku devadesátých let. V tehdejší ČSSR se průměrné ceny dle odhadů pohybovaly na 1/3 cen západoevropských. Nutno dodat, že většina důležitých cen byla tehdy velmi silně dotována, což zajišťovalo výslednou nízkou cenu především potravin, ale i nájmů a služeb pro spotřebitele.

V této souvislosti se vybaví souvislost s EU, která je známa rovněž velkým přerozdělováním se systémem dotací. Paradoxně však tento náročný systém potraviny ani jiné služby v EU nezlevňuje, ale naopak zdražuje. Evropské potraviny jsou i ve srovnání s americkými mnohem dražší.

Proč v cenách zboží rychle doháníme EU?

Od 90 let už se naše ceny dostávaly v průměru na dnešních 50 % cenové úrovně v EU. Dle posledních průzkumů se však naše nízké ceny postupně vytrácejí a přibližují se cenové úrovni našich západních sousedů. V roce 2000 byla naše cenová hladina na 41 % průměru EU, v roce 2005 by však měla činit 53 - 55 % a v roce 2008 již 60 - 65 %!

Zatímco například ceny energií byly ještě v roce 1999 oproti EU poloviční, v roce 2003 už jsou na třech čtvrtinách, a stále rostou. Jen pro příští rok se plánuje výrazné zvýšení energií pro firmy (až o 30 %). Pro domácnosti se ceny nezvýší tak výrazně, i přesto však bude zvýšení nákladů citelné.Srovnatelné s evropskými cenami jsou již i ceny elektroniky a automobilů. Výrazně levnější je naopak nájemné, náklady na léky, školství a ceny služeb.

Pro běžného člověka patří k nejdůležitějším položkám, jejichž ceny nejvíc sleduje, potraviny. Ceny potravin v posledním období bohužel vzrostly. Velký podíl má na tom vstup České republiky do EU a právě neblahý vliv regulací a dotací, který zvyšuje ceny mnoha zemědělských produktů a následně potravin. S velmi nepříznivým trendem jsme se mohli setkat již u cen cukru, které vzrostly o téměř 50 %, pomalejším tempem rostou i ceny masa a mléčných výrobků.

Tip: Jaké změny nám přináší pojišťovny v oblasti povinného ručení? Budete patřit mezi vyvolené nebo zatracované?

Může za to ropa?

Nepřehlédnutelnou příčinou současného růstu cen má i rekordní cena ropy. Ta nezdražuje jen pohonné hmoty, které se v České republice přibližují 30,- Kč za litr, ale zdražuje i všechny ostatní výrobky a služby. Jejich výroba a přeprava jsou totiž výrazně dražší, což se do cen postupně promítá. Velmi vysoká cena ropy může navíc přibrzdit ekonomiku a tím i růst příjmů nás všech. Za to, že ceny benzínu a nafty nejsou ještě vyšší, vděčíme rekordně nízkému kurzu dolaru, který se dostal na hranici 24,- Kč za dolar.

Proč nám vláda zdražuje zboží a služby?

Vláda by se měla snažit, aby růst cen nebyl vysoký. Říká se, že nezdražuje vláda, ale podniky. To je sice pravda, ale vláda cenovou hladinu zvyšuje svými opatřeními a zásahy . Na své kůži to pocítil již každý. V průběhu letošního roku byla zvýšena DPH u mnoha výrobků a služeb, které do té doby spadaly do snížené (5 %) sazby DPH. Ceny tak u mnoha druhů zboží výrazně poskočily směrem nahoru.

Dalším opatřením bylo zvýšení spotřebních daní na alkoholické nápoje a cigarety, které se opět promítly v růstu cen vybraných výrobků. Zvyšování cenové hladiny navíc přihrává i výrazné zvýšení platů státních zaměstnanců pro příští rok. V ekonomice se objeví více peněz, více se bude utrácet a ceny zboží se budou zvyšovat. Vláda se tak na jedné straně snaží zvýšit příjmy rozpočtu, na druhé straně zase bezstarostně utrácí naše peníze.

Ačkoliv ceny v České republice jsou oproti EU poloviční, neznamená to, že se máme lépe. Průměrné nominální platy v České republice jsou totiž na mnohem nižší úrovni než v EU. Čeští zaměstnanci tedy vydělávají pouze 28 % toho co jejich západoevropští kolegové. Životní úroveň průměrného Českého občana se tak pohybuje okolo 69 % průměru EU. Je tedy zřejmé, že Evropu budeme v tomto případě ještě několik desítek let dohánět. Důležité však je, aby Evropu nedohnaly dříve naše ceny než platy.