Na sociálním pojištění stát v Česku vybírá přes čtyřicet procent svých příjmů, nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

V Dánsku to jsou jednotky procent, v Austrálii a na Novém Zélandu dokonce nic, vyplývá z čerstvě publikovaných statistik.

Zatímco sociální pojištění je v Česku neúměrně vysoké, daň z příjmů, kterou se snaží nynější vláda reformovat, již dnes patří k nejnižším v Evropě. Stát na ní vybírá méně než třetinu svých příjmů.

Reforma neřeší největší problém

Reformy, které připravila vláda, mají ulevit na dani z příjmů všem skupinám občanů. Lidé mají ušetřit od 30 do několika tisíců korun. Daňové zatížení na dani z příjmů je však již dnes oproti jiným zemím velmi podprůměrné.

To, co zatěžuje zaměstnance a současně zaměstnavatele nejvíce, je sociální pojištění a jeho neúměrná výše, která naopak daňovou pozici Česka významně zhoršuje. Reforma veřejných financí však oproti původním slibům výši sociálního pojištění nijak neřeší a neřeší tím ten nejdůležitější problém zdanění.

Sociální pojištění se pojištěním jenom nazývá. Ve skutečnosti se jedná o povinnou daň, kterou musí platit všichni zaměstnanci i podnikatelé. Stát tak nenápadně zvyšuje zdanění občanů - a pojem daň skrývá za termínem pojištění.

Ekologická daň vyšší, sociální pojištění nižší

#infobox

Podle původních předpokladů se mělo po zavedení ekologických daní snížit právě sociální pojištění. Opět by to znamenalo přesun z přímého zdanění na zdanění nepřímé. To, oč by stát vybral na vyšších cenách elektřiny vyráběné z tzv. špinavých zdrojů, (uhlí, neekologického vytápění apod.), o to by snížil všem zaměstnancům a zaměstnavatelům sociální pojištění, čímž by se zlevnila cena práce.

Z těchto plánů se však zatím nesplnilo nic a sociální pojištění zůstává i nadále největší zátěží českých peněženek.

Abychom si uvědomili jak velkou zátěží pro naše peněženky sociální pojištění je, musíme se podívat na skutečnou strukturu našich mezd.

Vláda sice v rámci reformy zavádí koncept superhrubé mzdy, aby si zaměstnanci skutečně uvědomili, kolik doopravdy vydělávají a kolik procent svých příjmů odvádějí státu, ale ve skutečnosti tuto nepříznivou situaci nijak neřeší.

Kolik nám stát bere na sociálním pojištění?

Člověk s průměrnou mzdou 20 000,- Kč zaplatí dnes na dani z příjmu pouhých 2018,- Kč měsíčně. Toto zdanění má dle reforem současného kabinetu ještě o pár desítek korun klesnout. To, co nejvíce zatěžuje zaměstnance - ale i jeho zaměstnavatele - je však sociální pojištění, které jde stejně jako daň do státního rozpočtu.

Celková výše sociální pojištění z uvedeného platu je celých 6 800 Kč. Z toho fiktivně hradí 1600,- Kč zaměstnanec (to co vidí na výplatní pásce) a 5200 Kč hradí zaměstnavatel. Ve skutečnosti je třeba si uvědomit, že zaměstnanec hradí celých 6 800,- Kč.

Na tyto peníze totiž musel svou prací vydělat a o výši sociálního pojištění tak dostává ve své čisté mzdě méně. Zaměstnanec tak ve skutečnosti nevydělává 20 000,- Kč hrubého, ale 27 000,- Kč hrubého, což jsou celkové náklady na něj jako zaměstnance. Z toho příjmu však na ruku dostane pouhých 15 482,- Kč, což je jen 57 % toho co ve skutečnosti vydělal.

Na vině tohoto stavu se podílí největší měrou právě výše sociální pojištění, která patří k nejvyšším v Evropě.

Stropy pojištění: uleví jen bohatým

Nově zaváděné stropy na sociální pojištění se vztahují na příjmy ve výši 4 násobku průměrné mzdy v ČR. V současnosti se tak hranice příjmu za nějž nebude sociální pojištění třeba platit, pohybuje těsně nad 80 000,- Kč. Tuto mzdu však pobírá pouze několik procent lidí a většině zaměstnanců se tak nijak neuleví.

Stropy si tak pochvalují především ředitelé podniků, manažeři, podnikatelé a jiné vysokopříjmové skupiny včetně zahraničních investorů, kterým se snižují výrazně náklady na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Sociální pojištění = rovná daň

Sociální pojištění je již dnes v podstatě rovnou daní. Každý zaměstnanec tak odvádí - bez ohledu na výši svých příjmů - stejnou procentní sazbu pojištění, která činí celkem 25 % jeho celkové mzdy. Paradoxem extrémně vysokého sociální pojištění v České republice je i fakt, že v mnoha zemích se sociální pojištění neplatí vůbec, nebo jen v minimální výši.

Mezi takové země patří Austrálie, Nový Zéland či Irsko. Vládní daňová reforma tak neřeší v oblasti sociálního pojištění téměř nic a navzdory původním slibům neuleví ani živnostníkům. Pouhé zavedení superhrubé mzdy pouze ukáže zaměstnanců ve skutečné výši to, co jim na daních a pojištění stát ve skutečnosti bere.