S nástupem nové vlády nastoupil i nový kurz, kterým je snaha ušetřit ve státním rozpočtu. Mezi nejdůležitější části reformy výdajů rozpočtu patří i nemocenské dávky.

Tyto dávky patří totiž mezi nejvíce zneužívané, což není komplikace pouze pro státní rozpočet, který na nemocenskou ročně vydává téměř 35 mld. Kč, ale též pro podnikatele. Česká nemocnost je totiž jednou z nejvyšších v EU.

První 3 dny nemoci bez peněz

Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s převratným návrhem, který počítá se zrušením výplaty nemocenské pro první 3 dny nemoci. Přilepšit by se naopak mělo dlouhodobě nemocným, kteří by měli pobírat více. Celkem spočítáno by však uvedeným opatřením měl především ušetřit státní rozpočet.

Úspory by se měly pohybovat mezi 10 až 12 mld. Kč. Významné úspory státního rozpočtu by měly být první pozitivním efektem. Dalším by pak mělo být výrazné snížení nemocnosti Českých zaměstnanců. Vysoká nemocnost zaměstnanců, především krátkodobá, má negativní vliv na zaměstnavatele a celou ekonomiku, protože zdražuje pracovní sílu a působí další náklady.

#anketa

V roce 2004 činila průměrná nemocnost na jednoho zaměstnance 35 dní za rok, což je oproti vyspělým zemím velmi vysoké číslo. Pro srovnání - ještě v roce 2003 činila průměrná nemocnost 30 dní a v roce 1993 dokonce pouhých 23 dní.

O tom, že Češi neschopenek zneužívají, svědčí i další výzkum, který potvrzuje, že Češi jsou nejnemocnější z celé EU. Ze 100 zaměstnanců v ČR chybělo každý den v práci v průměru celých 6,13 zaměstnance. Hned za námi se s 5,6 chybějícími zaměstnanci umístilo Švédsko, které patří mezi nejsociálnější země světa a kde se první den nemoci rovněž neproplácí vůbec.

Jedná se o paradoxní vývoj, kdy i přes zlepšující se zdraví obyvatel, kvalitnější lékařskou péči a prodlužující se dobu života nemocnost zaměstnanců neustále roste.

Pro firmy místo povinnosti volba

Další výraznou změnou, kterou ministerstvo v zákoně připravuje, bude možnost firem do 50 zaměstnanců rozhodnout se, zda chtějí spadat již pod nový režim, tedy platit první 2 týdny nemocenské a za to si snížit odvody, nebo zůstat v režimu současném a nechat platby nemocenské výhradně na státu.

Původní, dnes platný návrh počítá s touto možností pouze pro firmy s méně než 25 zaměstnanci. Uvedeným opatřením tak získá možnost volby více než 95 % podniků v ČR. Pozitivní vývoj má i svá negativa. Je tu tak na jednu stranu pozitivní fakt snižující se krátkodobé nemocnosti zaměstnanců, kterým se nevyplatí "hodit se marod" a nejít prostě týden do práce.

Na druhou stranu se zde objevuje negativní efekt, kterým může být zanedbání prevence a včasná léčba i banálních nemoci, které v budoucnu postihnou pacienta mnohem více, a více tak tato nemoc poškodí jeho zdraví. Následně to může znamenat zvýšení nákladů na léčení nemocných. Obě dvě roviny je tak při zavádění reformy potřeba brát v úvahu.

Jaké změny zavedl "nový" zákon o nemocenském pojištění?

V rámci úspor ve státním rozpočtu, které byly nezbytné, rozhodla ještě minulá vláda sociálních demokratů do systému nemocenské zapojit nově i firmy, tedy zaměstnavatele.

Dle schváleného zákona o nemocenském pojištění měly firmy platit svým zaměstnancům první 2 týdny nemoci ze svého. Jako kompenzaci za tyto náklady se jim mělo povinně odváděné pojištění z mezd zaměstnanců snížit z 3,3 % na 1,4 %. Zaměstnavatel měl také nově vyplácet nemocenskou pouze za pracovní dny, nikoliv za každý den v týdnu jako je tomu dnes.

Za první 3 dny pracovní neschopnosti tak zaměstnavatel měl poskytovat náhradu mzdy ve výši 30 % z denního čistého výdělku (dnes 25 %), od 4. dne do konce druhého týdne pak 69 % z čistého výdělku (stejně jako dnes). Účinnost zákona však byla odložena na rok 2008 a již nyní se připravují jeho zásadní změny.